Po návštěvě v hudební ordinaci

Tak jsem včera byla na první zkoušce s novou jazzovou kapelou. Jak se to semlelo? Nuže, nejdřív se odepsalo na inzerát, který zněl v překladu asi takto: „ Trio (bubeník, baskytarista a kytarista) hledá solový nástroj nebo zpěv. Hrajeme jazz standards, latin, hlavně pro radost, sem tam nějaký ten koncert“
A za tím vším se skrývala partička doktorů (vlastně jeden z nich je vrchní bratr neboli náčelník zdravotních sestřiček). Jsou pilní jako včeličky, takže zkouší dokonce dvakrát týdně! Tento luxus si mohou dopřávat, neboť mají dvě „studia“, rozuměj dva z doktorů mají doma soukromou hudební ordinaci, perfektně vybavenou (a já se tak těšila, že si budu muset konečně koupit vlastní mikrofón). Hned jsme si padli noty, repertoáru a povětšinou i do tóniny. Na první zkoušce jsme tedy dali dohromady asi patnáct věcí, odjížděli jsme všichni s dobrým pocitem a natěšení na první hraní. Termín se dozvím možná už na příští zkoušce. Vida, jak to jde, když se chce…